Jdi na obsah Jdi na menu
 

will - going to

12. 12. 2011

 

Kdy použít WILL:
a) když hádáme, co se stane v budoucnosti; jsme jako "proroci", kteří odhadují, co se bude dít. Říkáme, co si myslíme, že se stane.
Gracy will not pass the exam. = Gracy asi neudělá zkoušku, je to můj osobní odhad.
It will rain. = Je to můj odhad, vypadá to, že bude pršet, ale nejsem si jistý/á.
b) když jednáme spontánně a nemáme čas uvažovat o budoucnosti; odpovídáme bez rozmyslu a nemáme čas o budoucnosti příliš uvažovat. Jsme-li tedy na počátku rozhodování nebo reagujeme-li spontánně, použijeme WILL.
I will help you with this luggage. = Pomůžu vám s tímto kufrem. (Spontánní reakce)
I think I will go to the country this weekend.= Asi pojedu na venkov. (Napadne nás to během mluvení.)
I will probably leave her. = Pravděpodobně ji opustím. (Jsem na počátku rozhodování.)
GOING TO
a) když jsme měli čas o budoucnosti přemýšlet, vše si naplánovat a rozmyslet. Jsme tvůrci budoucnosti, naplánovali jsme si dovolenou, budoucí činnost, atd., přestože jsme dosud nic nezařídili.
I am going to ask her. = Přemýšlel/a jsem o tom, a opravdu se jí zeptám.
I am going to talk about my family. = Promyslel/a jsem si dopředu, že budu mluvit o své rodině.
b) podle viditelných znaků v přítomnosti víme, co se nevyhnutelně stane.
It is going to rain. = Bude pršet, neboť vidím, že jsou černé mraky a spadla první kapka.
Průběhový čas (I AM .... ING)
Kdy použít průběhový čas:
a) když téměř na 100% víme, co se stane, neboť my sami jsme si budoucnost naplánovali a zařídili.
I am seeing Helen next Friday. = Už jsem si to s Helenou domluvil/a, že ji navštívím. (Určitě ji v pátek navštívím.)
b) když mluvíme nebo se ptáme na blízkou budoucnost. (Obecně se blízká budoucnost považuje za něco tak blízkého, že se předpokládá, že víme, co budeme dělat. Pod termínem "blízká budoucnost" si tedy můžeme obrazně představit "o trochu posunutou přítomnost".)
What are you doing tonight? = Předpokládám, že dotázaná osoba ví, co bude dělat.
I am watching TV tonight. = Je to "dnes večer", takže se předpokládá, že vím, co budu dělat.
SHRNUTÍ:
Správně vás napadá, že ne vždy je jasné, jak budoucnost v angličtině vyjádřit. V zásadě platí všechna uvedená pravidla, i když vždy záleží především na jedinci, který mluví. Jen VY SAMI víte, zda jste si určité záležitosti promýšleli dopředu a tudíž odpovídáte větou typu "I am going to...", nebo jste o dané záležitosti dosud nepřemýšleli a použijete "I will..." Psychologická platnost těchto "pravidel" skutečně chybí.
PŘÍKLADY:
I will write a book. = Právě mě napadlo, že napíšu knihu.
I am going to write a book. = Chystám se napsat knihu, již jsem o tom přemýšlel/a.
NEBO:
I WILL go to the party. = Půjdu na párty, právě mě to napadlo.
I am GOING TO GO TO the party this weekend. = Chystám se na víkendovou párty, už jsem to promýšlel/a, ale ještě jsem nic nezařídil/a.
I am GOING to the party this Saturday. = Je na 100% jasné, že jdu na párty, už to mám domluvené.
Záleží jen na vás, jakou výrazovou formu zvolíte, neboť často jen vy sami víte, zda jste už danou záležitost promýšleli dopředu. Závěrem lze jen připomenout, že musíte rozlišovat, zda:
1.    hádáte, co se stane, či reagujete spontánně,
2.    máte určité záležitosti promyšlené a naplánované,
3.    víte, že se daná situace stane (téměř) na 100%.

 
 
 
Hlavní menu